Můj čajový výlet do Prahy

 

Měl jsem dnes volný den, takže jsem se rozhodl nějak jej zužitkovat a podnikl jsem výlet do Prahy, abych se podíval do několika málo čajových obchůdků a koupil si pár čajíků. Nechtěl jsem kupovat nic drahého, spíše jen nějaké obyčejné zelené Pu-Erhy, abych do nich více pronikl a dovedl pak odlišit ty kvalitnější od obyčejných. A to si musím natrénovat, protože předevčírem mi od pu-erhového fandy Tomáše ze Slovenska přišlo 5 úžasných vzorků zelených Pu-Erhů, jejichž degustaci si chci opravdu užít ;o)

Svou „čajovou cestu“ po Praze jsem započal na hlavním nádraží, odkud jsem se odebral směrem na Václavské náměstí a dál ulicí Štěpánskou, ve které je Life Style Store (http://www.lifestylestore.cz/), kde prodávají různé věcičky převážně z Vietnamu – porcelánové a keramické nádobí, čajové potřeby, různé bytové doplňky… a také nějaký ten vietnamský čajík. No a pak jsem se rozhodl, že pokud budou mít nějaký zelený čaj čerstvý, letošní, tak si ho koupím. Ostatně Vietnamy mi byly doporučeny jako dobrá kvalita za příjemnou cenu. Bohužel však v obchůdku bylo zavřeno, i když už mělo být téměř půl hodiny otevřeno. No nevadí, asi se někdo opozdil…

Zamířil jsem tedy o pár set metrů dále do Školské ulice do Amany (http://www.caj.cz/). Musím říct, že vidět všechny Pu-Erhy z jejich nabídky krásně vystavené na policích byl pro mě náramný zážitek. Návštěvu vřele doporučuji. Zeptal jsem se, zda je možné koupit vzorky – ano, je to možné, avšak použe u větších koláčů. Už dopředu jsem si ale naplánoval, že chci ochutnat vzorek 2006 Mengku Rongshi, jenže tenhle koláček je malý, váží jen 145g. Zeptal jsem se tedy, zda by bylo možné dostat vzorek i tohoto koláčku. A bez problémů jsem jej dostal – 40g za 86Kč. Také jsem se zeptal, jestli bych za pár korunek mohl obdržet i obal od tohoto koláčku, mladý muž za pultem mi jej však nabídl zdarma, bezva (mno jo, já „sběratel“). Chtěl jsem také asi 50g Dehong Bamboo Log of Pu-Erh, avšak měli jen celý nenačatý „válec“, takže jsem nepochodil. Mladý muž, jenž mě obsluhoval, mi ale nabídl, že mohu zajít do jejich nedaleké čajovny v Záhořanského ulici, kde se tento Pu-Erh na váhu koupit dá. Velmi ochotně mi také vytiskl mapku, na níž mi ukázal, jak se k čajovně dostanu. Jako zákazník jsem byl velmi spokojen a myslím, že se mi dostalo až nadstandardní péče. Amana má v tomto ohledu mou pochvalu. Pochvalu si zaslouží také jejich tištěný katalog Pu-Erhů, jež je k dispozici k nahlédnutí na prodejně. Škoda jen, že není ke stažení na webu (ale třeba brzy bude).

Vyrazil jsem tedy s mapkou v ruce vstříc „amaňácké“ čajovně v Záhořanské ulici 6. Hned při vstupu do čajovny jsem na pultu uviděl onen Pu-Erh. Už ho moc neměli a ten zbytek si hezky hověl v rozštípnutém bambusovém kmínku. Požádal jsem obsluhující slečnu o zhruba 50g tohoto čajíku a poté jsem sledoval, jak těžké bylo oddělit jeho jednotlivé kousky a naplnit jimi připravený sáček. Odnesl jsem si 47g za rovných 50Kč. Nebylo to však to jediné. Na poličce mě ještě zaujal 100g tmavý Dehong Golden Melon. Jeho nízká cena mě nenechala dlouho rozmýšlet a řekl jsem si, že ho zkusím. Stogramový melounek mě přišel na 90Kč.

Od čajovny jsem dále pokračoval směrem k Můstku, odkud jsem se chtěl metrem vydat do Dejvic. Cestou jsem ve Spálené ulici narazil na druhý Life Style Shop, který byl protentokráte k mé velké radosti otevřen. Měli letošní vietnamský Thai Nguyen Tan Cuong (100g za 90Kč), který jsem si zakoupil. Čerstvých čajíků měli více, ale jen tento byl čistý, nearomatizovaný. Navíc je na obalu označen jako organic, takže jsem zvědavý, jaký bude.

Poté jsem konečně došel na Můstek, dojel na Dejvickou (konečná metra A) a vydal se do Kafkovy ulice, kde sídlí společnost Comin Trading (http://www.comintrading.com/). Pokud byste čekali nějaký čajový obchod, asi byste byli zklamáni, nebo přinejmenším překvapeni. Na adrese sídlí vegetariánská „restarurace“ Vegetka. Je to spíše takové lepší asijské bistro, kde servírují pouze bezmasé pokrmy na plastovém nádobí na jedno použití. V zadní části Vegetky, u pultíku, kde si musíte objednat jídlo, se dají také zakoupit nějaké čajíky, nebo čajové příslušenství. Dorazil jsem právě v čas oběda, takže bylo uvnitř docela plno a majitel (patrně Číňan) se mi nemohl plně věnovat. Ukázal mi však několik málo Pu-Erhů, které měl za pultem ve skřínce v igelitovém sáčku. Když jsem uviděl jeho obsah, trošku se mi rozzářily oči, protože měl tu samou zelenou tuo cha, kterou jsem před časem zakoupil v brněnské Chajovně a recenzoval ji. Patrně jsem objevil jejich tajného dodavatele. Když jsem se totiž při nákupu v Chajovně ptal po původu mističky, řekli mi jen, že to mají z Prahy od Číňana, který tam má obchod, ale že víc mi neřeknou. Patrně věděli proč, mistička mě totiž přišla jen na 66Kč. Ještě mi byly nabídnuty jiné Pu-Erhy – 100g cihlička za 250Kč a pak nějaká exkluzivní cihlička (asi 250g) ve velmi hezké krabičce, složená z jemných lístků, jejíž cena byla něco přes 700Kč. Prodejce o ní mluvil jako o speciálním císařském Pu-Erhu. Navíc byla již načatá. Dále říkal, že má ještě nějaké další Pu-Erhy, třeba 250g zelenou cihlu, ale že jsou ve skladu a teď tam nemůže zajít, protože je v restauraci moc lidí. Dal jsem si tam tedy oběd (docela dobré jídlo a hlavně obrovská porce, která vás zaměstná na delší dobu – doporučuji, budete-li mít cestu kolem). Po dojedení jsem ještě asi 15 minut čekal, než si našel chviličku a do skladu došel. Po chvíli přinesl jednu 250g zelenou cihlu (99Kč!!!), jeden pu-erh v bambusu (130Kč za cca 50g čaje v bambusovém „klacku“) a balení Pu-Erhových „tablet“ v listu, asi bambusovém (135Kč za asi 200g). Ceny to jsou poměrně příjemné, zvláště pak v případě oné cihličky, kterou jsem se rozhodl hned koupit, navzdory tomu, že byla již rozbalená a maličký kousek chyběl. Za těch pár korun… Navíc hezky voněla a vypadala docela dobře. Doufám, že aspoň na obyčejné popíjení bude postačující. K mání bylo ještě několik dalších čajů, viděl jsem třeba Dračí studnu (obyčejnou a A grade), Sněhového draka, Železnou bohyni, nebo různé specialitky v malých, převážně vakuových, baleních. Pokud jsou čaje vzduchotěsně zabaleny, nevidím důvod, proč je zde nekoupit, ceny jsou dobré, ale pokud čaj není zabalený nejlépe, může snadno načichnout od kuchyně, jež je opodál. Právě oba mnou zakoupené Pu-Erhy (hlavně tedy papírové obaly) jsou dost cítit vařenou rýží, uvidím, zda něco ucítím i v chuti. Pokud se rozhodnete nějaké čaje zde nakoupit, nechoďte sem v čase oběda, chcete-li, aby se vám mohl prodejce věnovat. Pokud totiž bude v restauraci plno, upřednostňuje obsluhování strávníků před prodejem čaje, který se tak zdá být jen bokovkou.

Odtud jsem zamířil o několik ulic dál do obchodu společnosti Lu Yu Tea (http://www.luyutea.cz/), který se nachází v ulici Národní obrany. Z tohoto obchůdku mám trošku smíšené pocity. Najdete tu velký výběr čajových potřeb, mnoho yixingových konviček, čajových moří a dalších věciček. Avšak chybí tomu řád, obchod na mě působí velmi nepřehledně. Ovšem je to prodejna velkoobchodu, asi není zaměřena na maloobchodní zákazníky. To je také důvodem, proč na žádném zboží nenajdete cenu, což je ale docela škoda, protože člověk je pak nucen ptát se na cenu všeho, co se mu zalíbí. Také mě dost zklamal pohled na vystavené Pu-Erhy. Nejvíce mě zarazilo několik koláčů v hrozném stavu narovnaných jeden přes druhý. To na mě moc pozitivně nezapůsobilo… Nekoupil jsem zde nic, párkrát jsem se zeptal na cenu nějakého zboží, většinou mě ale odradila, takže dál jsem se už neptal, jen jsem si vše prohlédl, ohmatal si nějaké konvičky a šel pryč.

Vrátil jsem se metrem k Muzeu, odkud jsem pěšky pokračoval směrem k hlavnímu nádraží, do Jeruzalémské ulice, kde sídlí Teanet (http://www.teanet-cn.cz/). Už při vstupu dovnitř jsem měl takový zvláštní pocit plný očekávání. Vevnitř poměrně malé prostory (malé spíše dle mého očekávání, protože jsem čekal větší), od pultu mě s úsměvem zdraví mladý Číňan. Rozkoukávám se po obchůdku a mé oči spočinou na gaiwanech, tj. na tom, kvůli čemu jsem do Teanetu přišel. Už na webu jsem si vyhlédl obyčejný rýžový gaiwan. V obchodě mě překvapil svou velikostí, myslel jsem totiž, že za oněch krásných 99Kč to bude nějaký prcek. Ale ne, je to krásný, větší, aspoň 150 mililitrový gaiwan. V tomto obchůdku mě ještě fascinovala jedna věc a tou je skladování čajů. Čaje zde mají uloženy v hranatých plechovkách v obrovské prosklené lednici, což zaručeně prodlužuje jejich čerstvost, prostě nádhera. Ještě jsem si ke gaiwánku vzal na zkoušku jeden malý lisovaný Pu-Erh Yellow Melon (16g za 50Kč), zaplatil jsem a odebral jsem se na vlak domů. Ale už se těším, až budu mít více času a budu moci chvíli posedět zde v Cha Dao…

Putování po čajových obchůdcích bylo pro mě nesmírně zajímavé a rád ho ještě někdy zopakuji. V Praze (a určitě nejen tam) je zajisté spousta obchůdků s čajem, které stojí za „objevení“. Chcete se někdo přidat a jít příště objevovat se mnou? ;o)