Zelená cihla od Jiu Wan z roku 2006

Mezi čaji, které jsem před nedávnem objednal z Yunnan Sourcingu, byla i tato cihlička zeleného Pu-Erhu. Cena cihličky je poměrně příjemná, tak bude určitě zajímavé podívat se, co za svých pár korun dostaneme do ruky.

Bližší info:

Druh: zelený Pu-Erh slisovaný do tvaru cihly

Hmotnost: 250g

Rok výroby: 2006

Výrobce: Jiu Wan Tea Factory 

Dovozce do ČR: v ČR nedostupné 

Prodejce: Yunnan Sourcing LLC

Cena: $5,50 (cca 120Kč + zasílací náklady)

   

Cihla je složena z čajových lístků z yunnanské oblasti Lincang, které byly před slisováním ručně sbírány a sušeny na slunci. Rozměry jsou zruba 137x85x21 (mm), takže cihla je menší, než běžné cihly, je totiž opravdu velmi pevně slisována (pro sronání zelená cihla CNNP, jež mám doma, má v rozbaleném stavu při stejné hmotnosti rozměry 140x90x23, a to je také poměrně pevně slisovaná).

Z horní části vypadá cihlička poměrně sympaticky. Jsou hezky vidět čajové lísky, mezi kterými je patrno docela velké množství bělavých tipsů, ale také pár stonků (což v této cenové kategorii nepovažuji za závadu).

Spodní část cihličky však vypadá úplně jinak. Je na ní vylisována mřížka a 6×4 „puntíků“ ode dna lisovací nádoby. Lístky jsou tím trošku poškozeny, takže pohled na spodní část cihly již není tak lákavý.

Musím uznat, že tato cihla je opravdu oříšek, hodně tvrdý oříšek, takřka nerozlousknutelný. Samozřejmě mluvím o její pevnosti. Takovou pevnost bych od obyčejné cihly nečekal, vydrží toho opravdu hodně, skoro bych se obával, že by ji někdo mohl zneužít jako vražedný nástroj.

Při snaze oddělit nějaké lístky z cihly, abych mohl čajík ochutnat, se mi povedlo lehce se zranit a z lístků nadělat pěknou drť. Oddělit lístky bez poškození je takřka nemožné. Tuto cihlu by snad opravdu bylo nejvhodnější porcovat barbarským způsobem pilkou na kostičky a každou kostičku využít k přípravě jedné várky čaje. Rozhodně byste oním rozřezáním poškodili lístky méně, než se sebevětší opatrností a s Pu-Erhovým nožíkem v ruce.

Vůně cihličky je celkem příjemná, lehká, se slabým ovocným nádechem. Po vložení lístků do nahřáté konvičky se vůně dále rozvine a nabere na intenzitě a výrazně ztěžkne. Je poměrně sladká, ovocná, docela příjemná. Napařením lístků oplachovacím nálevem se jejich vůně velmi změní, zčásti se vytratí ovocnost a sladkost a objeví se trávové tóny s lehkou kyselostí. Vůně již není tak příjemná, jako po nahřátí lístků, stále je velmi těžká a zajímavě mě hřeje v dýchacích cestách.

První nálev, zalitý vodou o teplotě těsně pod bodem varu, je oranžovozelenkavé barvy, zakalený, téměř bez vůně, překvapivě jemné chuti, s tendencí měnit barvu směrem do oranžového spektra s tím, jak chladne. Chuť je jemná, osvěžující, čaj mírně svírá na jazyku a vnitřních stranách tváří, ale příjemně. V chuti nálevu postrádám kouřovost a vnímám svěžest s podtóny exotiky. Naskýtá se mi zajímavý a poměrně příjemný čajový zážitek. Po několika vteřinách však pozoruji nepříjemný efekt tohoto čaje – sucho v ústech, které mě nutí napít se vody.

Druhý nálev je velmi podobný prvnímu, snad jen v chuti je ještě plnější. Za zmínku možná ještě stojí vůně čajových lístků po několika zalitích – není to nic příjemného. Vůně je stále dost sytá a těžká, s lehkými nakyslými podtóny, které u mě evokují zápach čpavku. Také chuť třetího nálevu se zdá být trochu nakyslá a výrazně svíravější, než nálevy předešlé. Čaj již mému mlsnému jazýčku není tak příjemný, jako ze začátku. Lehce škrábe v krku a stále u mě vyvolává pocit žízně, kterou uháším vodou z kohoutku.

Popíjení jsem ukončil po pátém nálevu, kde se ona „čpavková vůně“ lístků projevovala už i ve vůni a chuti nálevu. Určitě by bylo možné připravit i další nálevy, avšak necítil jsem potřebu se o to dále pokoušet.

Po přípravě „ve stylu kung fu“ (záměrně v uvozovkách) jsem vyzkoušel ještě obyčejnou konvičkovou přípravu. 2 nálevy, 10g čaje, 0,8l téměř vroucí vody, louhováno 4 minuty při prvním nálevu a 10 minut při druhém. První nálev má slabou, ne nepříjemnou, vůni, chuťově je poměrně jemný, připomíná mi lehce bílé čaje Shou Mee, avšak je více svíravější a jako poměrně negativní vnímám onen výše zmíněný pocit sucha v ústech po napití se. Tento čajík rozhodně není ten nejlepší pro uhašení žízně. Na druhou stranu však takto připravený chutná docela příjemně a rozhodně lépe, než při předchozím způsobu přípravy.

Ve vůni a chuti druhého nálevu se mírně objevuje „čpavkovitost“, ale ne tak intenzivně, jako v předchozím případě. Čaj je více svíravý a pocit sucha v ústech se oproti prvnímu nálevu zintenzivňuje. Velmi nelibá je „vůně“ vylouhovaných lístků.

Zajímavý postřeh: Když jsem si tento čajík připravoval poprvé, použil jsem (také poprvé) balenou vodu – nesycenou pramenitou vodu, která byla odželezněna. Čaj už po propláchnutí smrděl jako lékařská dezinfekce, stejně poznamenané pak byla i vůně a chuť nálevů. Jaké pak bylo mé překvapení, když jsem čaj vyzkoušel podruhé, zalitý vodou z kohoutku. Chutnal o poznání lépe, ani stopy po chuti nebo zápachu dezinfekce. Máte také zkušenosti s chuťovými změnami čaje po použití balené vody?

Závěr: Tento čaj nikterak nepřekvapí a neoslní, hodnotím jej spíše jako podprůměrný, avšak při klasické konvičkové přípravě dokáže podat poměrně dobrý výkon. Nedoporučuji jej však pro přípravu kung fu. Zajímavou negativní vlastností čaje je, že vyvolává pocit sucha v ústech, tedy alespoň u mě tomu tak je. Po několika letech dobrého skladování se vlastnosti čaje mohou zlepšit, avšak čaj bude zrát pomaleji, vzhledem k opravdu velmi pevnému slisování cihličky.

Máte zájem tento čajík ochutnat? Nabízím několik 25g vzorků za 30Kč, v případě zájmu mě tedy kontaktujte.

Článek naleznete též na e-čajovně, jejíž návštěvu vám vřele doporučuji ;o)