Zelená cihla od Jiu Wan z roku 2006

2006 Jiu Wan raw brick

Mezi čaji, které jsem před nedávnem objednal z Yunnan Sourcingu, byla i tato cihlička zeleného Pu-Erhu. Cena cihličky je poměrně příjemná, tak bude určitě zajímavé podívat se, co za svých pár korun dostaneme do ruky.

Bližší info:
Druh: zelený Pu-Erh slisovaný do tvaru cihly
Hmotnost: 250g
Rok výroby: 2006
Výrobce: Jiu Wan Tea Factory 
Dovozce do ČR: v ČR nedostupné 
Prodejce: Yunnan Sourcing LLC
Cena: $5,50 (cca 120Kč + zasílací náklady)

2006 Jiu Wan raw brick  2006 Jiu Wan raw brick 

Cihla je složena z čajových lístků z yunnanské oblasti Lincang, které byly před slisováním ručně sbírány a sušeny na slunci. Rozměry jsou zruba 137x85x21 (mm), takže cihla je menší, než běžné cihly, je totiž opravdu velmi pevně slisována (pro sronání zelená cihla CNNP, jež mám doma, má v rozbaleném stavu při stejné hmotnosti rozměry 140x90x23, a to je také poměrně pevně slisovaná).

2006 Jiu Wan raw brick 2006 Jiu Wan raw brick

Z horní části vypadá cihlička poměrně sympaticky. Jsou hezky vidět čajové lísky, mezi kterými je patrno docela velké množství bělavých tipsů, ale také pár stonků (což v této cenové kategorii nepovažuji za závadu).

2006 Jiu Wan raw brick 2006 Jiu Wan raw brick

Spodní část cihličky však vypadá úplně jinak. Je na ní vylisována mřížka a 6×4 „puntíků“ ode dna lisovací nádoby. Lístky jsou tím trošku poškozeny, takže pohled na spodní část cihly již není tak lákavý.

2006 Jiu Wan raw brick 2006 Jiu Wan raw brick

Musím uznat, že tato cihla je opravdu oříšek, hodně tvrdý oříšek, takřka nerozlousknutelný. Samozřejmě mluvím o její pevnosti. Takovou pevnost bych od obyčejné cihly nečekal, vydrží toho opravdu hodně, skoro bych se obával, že by ji někdo mohl zneužít jako vražedný nástroj.

Při snaze oddělit nějaké lístky z cihly, abych mohl čajík ochutnat, se mi povedlo lehce se zranit a z lístků nadělat pěknou drť. Oddělit lístky bez poškození je takřka nemožné. Tuto cihlu by snad opravdu bylo nejvhodnější porcovat barbarským způsobem pilkou na kostičky a každou kostičku využít k přípravě jedné várky čaje. Rozhodně byste oním rozřezáním poškodili lístky méně, než se sebevětší opatrností a s Pu-Erhovým nožíkem v ruce.

Vůně cihličky je celkem příjemná, lehká, se slabým ovocným nádechem. Po vložení lístků do nahřáté konvičky se vůně dále rozvine a nabere na intenzitě a výrazně ztěžkne. Je poměrně sladká, ovocná, docela příjemná. Napařením lístků oplachovacím nálevem se jejich vůně velmi změní, zčásti se vytratí ovocnost a sladkost a objeví se trávové tóny s lehkou kyselostí. Vůně již není tak příjemná, jako po nahřátí lístků, stále je velmi těžká a zajímavě mě hřeje v dýchacích cestách.

První nálev, zalitý vodou o teplotě těsně pod bodem varu, je oranžovozelenkavé barvy, zakalený, téměř bez vůně, překvapivě jemné chuti, s tendencí měnit barvu směrem do oranžového spektra s tím, jak chladne. Chuť je jemná, osvěžující, čaj mírně svírá na jazyku a vnitřních stranách tváří, ale příjemně. V chuti nálevu postrádám kouřovost a vnímám svěžest s podtóny exotiky. Naskýtá se mi zajímavý a poměrně příjemný čajový zážitek. Po několika vteřinách však pozoruji nepříjemný efekt tohoto čaje – sucho v ústech, které mě nutí napít se vody.

Druhý nálev je velmi podobný prvnímu, snad jen v chuti je ještě plnější. Za zmínku možná ještě stojí vůně čajových lístků po několika zalitích – není to nic příjemného. Vůně je stále dost sytá a těžká, s lehkými nakyslými podtóny, které u mě evokují zápach čpavku. Také chuť třetího nálevu se zdá být trochu nakyslá a výrazně svíravější, než nálevy předešlé. Čaj již mému mlsnému jazýčku není tak příjemný, jako ze začátku. Lehce škrábe v krku a stále u mě vyvolává pocit žízně, kterou uháším vodou z kohoutku.

Popíjení jsem ukončil po pátém nálevu, kde se ona „čpavková vůně“ lístků projevovala už i ve vůni a chuti nálevu. Určitě by bylo možné připravit i další nálevy, avšak necítil jsem potřebu se o to dále pokoušet.

Po přípravě „ve stylu kung fu“ (záměrně v uvozovkách) jsem vyzkoušel ještě obyčejnou konvičkovou přípravu. 2 nálevy, 10g čaje, 0,8l téměř vroucí vody, louhováno 4 minuty při prvním nálevu a 10 minut při druhém. První nálev má slabou, ne nepříjemnou, vůni, chuťově je poměrně jemný, připomíná mi lehce bílé čaje Shou Mee, avšak je více svíravější a jako poměrně negativní vnímám onen výše zmíněný pocit sucha v ústech po napití se. Tento čajík rozhodně není ten nejlepší pro uhašení žízně. Na druhou stranu však takto připravený chutná docela příjemně a rozhodně lépe, než při předchozím způsobu přípravy.

Ve vůni a chuti druhého nálevu se mírně objevuje „čpavkovitost“, ale ne tak intenzivně, jako v předchozím případě. Čaj je více svíravý a pocit sucha v ústech se oproti prvnímu nálevu zintenzivňuje. Velmi nelibá je „vůně“ vylouhovaných lístků.

2006 Jiu Wan raw brick

Zajímavý postřeh: Když jsem si tento čajík připravoval poprvé, použil jsem (také poprvé) balenou vodu – nesycenou pramenitou vodu, která byla odželezněna. Čaj už po propláchnutí smrděl jako lékařská dezinfekce, stejně poznamenané pak byla i vůně a chuť nálevů. Jaké pak bylo mé překvapení, když jsem čaj vyzkoušel podruhé, zalitý vodou z kohoutku. Chutnal o poznání lépe, ani stopy po chuti nebo zápachu dezinfekce. Máte také zkušenosti s chuťovými změnami čaje po použití balené vody?

Závěr: Tento čaj nikterak nepřekvapí a neoslní, hodnotím jej spíše jako podprůměrný, avšak při klasické konvičkové přípravě dokáže podat poměrně dobrý výkon. Nedoporučuji jej však pro přípravu kung fu. Zajímavou negativní vlastností čaje je, že vyvolává pocit sucha v ústech, tedy alespoň u mě tomu tak je. Po několika letech dobrého skladování se vlastnosti čaje mohou zlepšit, avšak čaj bude zrát pomaleji, vzhledem k opravdu velmi pevnému slisování cihličky.

Máte zájem tento čajík ochutnat? Nabízím několik 25g vzorků za 30Kč, v případě zájmu mě tedy kontaktujte.

Článek naleznete též na e-čajovně, jejíž návštěvu vám vřele doporučuji ;o)

Reklamy

17 thoughts on “Zelená cihla od Jiu Wan z roku 2006”

  1. Ten pocit sucha v ústech může být z podrážděného žaludku (či nějakého jiného vnitřního orgánu, v těchhle věcech se moc nevyznám :). Něco podobného se mi stává, když sním něco agresivního, např. tepelně neupravený česnek či cibuli…Doufám, že ty ostatní čaje ti zachutnají více 🙂

    To se mi líbí

  2. Domnívám se, že tím to nebude. Pocit sucha v ústech se dostavil pokaždé, když jsem tento čajík pil, vždy po několika sekundách po napití. Navíc stačilo si vypláchnout pusu vodou a bylo zas vše v pořádku ;o)

    To se mi líbí

  3. Je to docela sranda čo pritom prežívaš keď máš „cihličku“ čaju. Ja kupujem puerh v markete LIDL a keď ráno mastím do roboty zalejem dva sáčky do pollitráka vriacou vodou. Luhujem to kolko sa podarí od 3 do20 minút ako rýchlo sa osprším a oholím. Chuť je naozaj vždy iná. Cez to všetko že to chutí niekedy po hline s hnojom dám si to radšej ako nejakú nescu. Pre tích čo to škrabká v hrdielku. Jedna sterilizovaná feferónka na lačno a je to. Puerh bude v ústach tá najjemnejšia malvázia. Vela zdravia a radosti v živote ti praje Takamato.

    To se mi líbí

  4. Veľmi zuajímavý web toto. :)) Ja kupujem čaje na http://www.cajovydom.sk a musím povedať, že som veľmi spokojný. Jirko, možno si urobil chybu v tom, že si ten čajík tak dlho lúhoval. Zelené Pu Erhy sa lúhujú len okolo minútky max. nejaké tri minúty. Tmavé Pu Erhy lúhujem okolo tých 10 – 15 niekedy aj 20 minút. (A aj to len lisované formy). Určite mu ešte daj šancu, lebo podľa fotografíí (veľmi dobrých), čaj vyzerá dosť kvalitne. ad balená voda. môžem povedať, že mám len pozitívnu skúsenosť. Väčšinou používam Tomu Naturu, Dobrú vodu a potom vody, ktoré sa dajú zohnať v Lidli a Kauflande pod názvom Stolová voda a Terra. Posledné dve ozaj odporúčam, obsahujú len minimum minerálov, takže sú hádam najviac vhodné na prípravu.

    To se mi líbí

  5. Ozzy: Omlouvám se, všiml jsem si, že u přípravy „kung fu“ neuvádím doby louhování. Čaj jsem sléval okamžitě, v dalších nálevech jsem dobu louhování nepatrně prodlužoval (v řádu sekund). Dlouhým louhováním tedy nic způsobeno být nemůže. Co se týče konvičkové přípravy, doby louhování, které uvádím, považuji při množství vody a čaje za optimální a čaj podal i přiměřený chuťový výkon. Negativem však zůstává pocit sucha v ústech, bohužel…

    K vodě – stále nedám dopustit na vodu kohoutkovku, nikdy a nikde mě zatím nezklamala, dokonce ani v Brně, ale třeba mám jen štěstí ;o) Balenou vodu po své zkušenosti asi dlouho nevyzkouším…

    To se mi líbí

  6. Jirko, tak tou vodou Ti budem musieť oponovať. Ta náša je na prípravu takmer absolútne nevhodná. Hlavne zelené, červené (čierne) a oolongy sú z nej doslova nechutné. Bylinkové a Pu Erhy celkom ujdú. Obsahuje priveľa vápnika, trocha tomu rozumiem, nakoľko je (aj) voda mojím predmetom záujmu a odborom. :)) S prípravou Pu Erhu spôsobom Kung Fu Cha nemám vôbec žiadne skúsenosti. Pripravujem ho len „konvičkovou metódou“ a som maximálne spokojný. 🙂 Vyskúšaj to ešte v tej konvičke a dajme tomu s menším objemom vody a dobou lúhovania, akú som Ti navrhol.

    To se mi líbí

  7. 2Ozzy:méně vody-stejně čaje-kratší louhovaní = gong-fu.
    A gong-fu je nejlepší příprava kvalitních zelených pu-erhů, o tom žádná…
    a samozřejmě voda v Brně, Ostravě či v České Třebové je jiná než ,,ta vaše“…

    To se mi líbí

  8. To ako keď si čaj zalejem menším obejmom vody a nechám ho kratšie v konvici lúhovať už je gong fu? :)) To asi nie. Inak jasné, že gong fu je najlepšia príprava dostupná aj bežnému človeku.

    To se mi líbí

  9. Obřad gong-fu = všechno – moře, džbánky, čichací šálky
    Principy gong-fu = málo vody, víc čaje, krátké louhování.
    a jak si myslel větu – že gong-fu je najlepšia príprava dostupná aj běžnému človeku? Myslíš, že existuje i nějaká ,,lepší“?

    To se mi líbí

  10. :)) No veď hej. Inak pôvodne sa v starej Číne Pu Erh najprv rozdrvil na prach a až potom sa z neho pripavoval nápoj. Samozrejme, s čanoyu to nič spoločné nemalo.

    To se mi líbí

  11. Mělo, chanoyu vychází z této starobylé přípravy čaje…Každopádně pu-erh to asi byl, protože pu-erh byl vynalezen ještě před čajem zeleným, černým a oolongem. Samozřejmě mluvím o pu-erhu zeleném

    To se mi líbí

  12. ahoj, jen nekolik postrehu –
    ad balena voda – byva obecne lepsi nez voda z kohoutku, zalezi na jeji mekkosti, jinak co vysledovano jest – nejmene mineralu obsahuje tusim prave Toma Natura, jinak v jedne z cajovych knih je doporucovana Dobra voda, mne ovsem pri poslednim nakupu chutnala nejak slane.. podle mne je ovsem nejlepsi volbou (vyzkouseno) cista voda pramenita, mekka (nutno vyzkouset, opravdu to je znat)
    ad zeleny pu-erh a doba louhovani – ja jsem k nemu dosti mirnejsi, ze zacatku mu davam tech 80 a kratsi dobu (2-3 min? nevim, vetsinou odhaduju), az pak zkousim co je pro nej nejlepsi 🙂
    Jinak Jirko, dekuju za web, jako milovnici pu-erhu (nejen po nocich stravenych v prijemne spolecnosti alkoholickych napoju) opravdu potesil*

    To se mi líbí

  13. Přeji dobrý den,
    dovolím si připojit několik osobních zkušeností k faktorům ovlivňujícím konečnou chuť čaje…

    Mě se stalo, že čaj měl nakyslou a „kamennou“ chuť, jak jsem později zjistil, bylo to způsobeno varnou konvicí, byť čistou a udržovanou. Po jejím vyměnění byla chuť čaje již v pořádku.

    Rovněž je průšvih, když někdo neinformovaný použije „vaše“ čajové sítko na jiné účely, třeba gastronomické. Mě se stalo, že byla přes sítko prolita polévka ( pro mimino). a chuť vývaru byla v čaji cítit i po opakovaném mytí sítka. Takže nezbylo než staré sítko vyhodit nové si pečlivě hlídat.

    S pozdravem ze Zlína

    Aleš

    To se mi líbí

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s